Projekty zastřešení

Od poloviny 20. století probíhaly na většině částí hradu Helfštýna historizující dostavby, včetně zastřešování věží, bašt a dalších budov. Z důvodů ochrany zdiva památky usilovala správa hradu i o úplné zastřešení paláce.

Úvahy o záchraně torza helfštýnského paláce formou zastřešení nejvíce rozvířila architektonická soutěž vypsaná v roce 1996. Kromě tradičního návrhu sedlové střechy kryté pálenou krytinou od Edity Vlčkové a Aleny Vráželové, který odborná komise ohodnotila jako nejzdařilejší, se objevily studie silně historizující, pojaté technicistně, nebo i futuristicky.

Ještě koncem 90. let 20. století pokračovaly snahy o prosazení historizující konstrukce sedlové střechy. Významný zlom nastal v roce 2010, kdy územní vědecká rada Národního památkového ústavu v Olomouci definovala podmínky, za kterých by případné zastřešení mohlo vzniknout. Jednou z hlavních podmínek se stala nutnost zachování autentického stavu torza bez narušení jeho siluety z dálkových pohledů.