Archeologické nálezy

Archeologické výzkumy prováděné v období let 2017 až 2020 představovaly velkou příležitost významně rozšířit dosavadní stav poznání hradu. Dle očekávání přinesly velké množství movitých archeologických nálezů, které dokreslují naše představy o každodenním životě uvnitř hradebních zdí Helfštýna v uplynulých staletích a zprostředkovávají nám přímý kontakt s minulostí.

Nejpočetnější zastoupení mezi archeologickými nálezy měly zlomky kuchyňské keramiky, které byly spolu s dalším odpadem z paláce v průběhu staletí vyváženy do prostoru západního parkánu, severní a východní palácové terasy, čímž byla uměle zvyšována úroveň terénu v těchto místech. Části keramických nádob, ale i komorových kachlů, stavební keramiky v podobě cihel, podlahových dlaždic či střešní krytiny se staly rovněž součástí zásypů starých gotických sklepů a jejich kleneb, popřípadě vyrovnávek pod podlahami jednotlivých místností paláce.

S nejstarším vrcholně středověkým osídlením kopce a tudíž se samotnými počátky hradu souvisí koncentrace zlomků keramiky v úrovni kulturní vrstvy nasedající na podloží v jihovýchodním koutě nádvoří paláce. Výzkum zde probíhal opakovaně v roce 1996 a 2019. V získané kolekci keramiky jsou početně zastoupeny tzv. římsovité okraje hrnců zdobené horizontálními rýhami. Jedná se převážně o jejich vyspělejší varianty, které lze rámcově datovat na přelom 13. a 14. století, přičemž malá část okrajů vykazuje archaické formy, které se hlásí ještě do 2. poloviny 13. století.

Po tvarové stránce se mezi částmi keramických nádob kromě hrnců vyskytly zlomky zásobnic, džbánů, mís a poklic. Jde o obtáčenou, převážně redukčně vypalovanou hrnčinu, v případě některých kusů s patrným obsahem grafitu. Vedle běžné pozdně středověké a raně novověké produkce kuchyňské a stolní keramiky vyniká pozoruhodný nález torza glazovaného poháru s pravděpodobně alchymistickými znaky. V rámci záchranného archeologického výzkum byl na hradě a v jeho okolí průběžně prováděn preventivní detektorový průzkum, na kterém se podíleli archeologové Muzea Komenského v Přerově se spolupracovníky zapojenými do projektu Preventivní archeologie v Olomouckém kraji. Při tomto průzkumu se podařilo zachránit rozsáhlý soubor drobných kovových předmětů.

Chronologicky citlivý materiál představují mince. V mnoha případech pomáhají archeologům datovat stáří odkrytých archeologických situací. V případě početné kolekce numizmatického materiálu lze předběžně konstatovat, že se jedná převážně o drobné ztrátové stříbrné mince z 15. a 16. století. K nejstarším patří moravské jednostranné čtyřhranné peníze se čtyřrázem, orlicí a písmeny S, resp. S–G, ražené v brněnské městské mincovně patrně v letech 1423–1435, a dále uherské parvy Zikmunda Lucemburského (1387–1437). Za méně běžný je možné považovat nález denáru patriarchy italského města Aquileia Ludvíka z Tecku (1412–1420/1439). V nalezeném souboru pak převažují zejména jednostranné kruhové peníze se lvem ražené v kutnohorské mincovně během vlády českého krále Jiřího z Poděbrad (1458–1471) a těžké denáry (tzv. bílé peníze) a haléře (tzv. malé neboli černé peníze) Vladislava II. Jagellonského (1471–1516), Ludvíka I. Jagellonského (1516–1526) a Ferdinanda I. Habsburského (1526–1564). K poměrně častým nálezům patří mince pasovského biskupa Arnošta Bavorského (1517–1540) a feniky salcburských arcibiskupů. Dále jsou několika kusy zastoupeny ražby města Zhořelec. Mladší část kolekce tvoří mince švédského a polského krále Zikmunda III. Vasy (1587–1632) a Ferdinanda II. (1619–1637). Do kategorie účelových ražeb spadají mincím podobné tzv. početní peníze, které se ve středověkém a novověkém účetnictví používaly jako základní početní pomůcky.

Mezi nálezy středověkých a raně novověkých zbraní z Helfštýna byla hojně zastoupena kategorie střelných zbraní prostřednictvím železných hrotů šípů do luků a kuší. V případě palných zbraní bylo nalezeno množství olověných projektilů, které sloužily jako střelivo zejména do mušket a pistolí. Unikátním nálezem je polovina mosazné formy na odlévání pistolových olověných projektilů o průměru 10 mm. Tento předmět spolu s častými nálezy olověných projektilů s neodstřiženými nálitky je dokladem produkce střeliva přímo v areálu hradu. V případě deformovaných projektilů jde o použité střelivo. Kategorii palných zbraní zastupuje také několik fragmentů roztržených železných hlavní hákovnic. Rámcově lze tyto zbraně datovat do 15. až první poloviny 16. století Mezi kovovými nálezy se vyskytly různé tvary plechových oděvních nášivek zdobených převážně vegetabilními motivy. Tyto ozdoby byly vyrobeny z mosazi, přičemž některé exempláře nesly na svém povrchu zbytky zlacení. K unikátním patří část prolamovaného plechového kování s motivem lva umístěného mezi rostlinnými úponky. Množství drobných oděvních přezek, nášivek, kování a knoflíků ilustruje úroveň oblékání a dobové trendy nejvyšších společenských elit pobývajících v průběhu 15. a 16. století v paláci hradu Helfštýna. Vedle správců hradu jimi byli občas i členové nejvýznamnějších šlechtických rodů na Moravě (Kravařové, pánové ze Sovince, Kostkové z Postupic, Pernštejnové, Ludanicové a Bruntálští z Vrbna).

Předměty náboženské povahy reprezentuje nález mosazného latinského křížku ztvárněného v podobě stromu života s plasticky provedenou postavou ukřižovaného Krista, nad jehož hlavou je umístěn rozvinutý svitek s vyrytým nápisem INRI. Tento křížek opatřený dvěma očky byl původně součástí růžence.