Bruntálští z Vrbna

Hynkovi Bruntálskému (zemř. 1596) a jeho synům na Helfštýnu záleželo, a proto přistoupili záhy nejen k přestavbě hradu, ale i k výstavbě nového zámku v Lipníku.

Na Helfštýně se Bruntálští soustředili k přebudování vnitřního jádra hradu v renesanční sídlo. Starý hradní palác, neodpovídající představám o komfortním bydlení, byl zbořen a spolu s nim i část jeho původního gotického opevnění a na uvolněném prostoru vznikl velkolepý renesanční palác, ostře kontrastující s rozsáhlým systémem pozdně gotického opevněni, který jej obklopoval. I když je dnes celá stavba jen mohutnou zříceninou, z jejích zbytků je dobře patrné, že byla vybudována se smyslem pro přepychové vybavení interiérů a pro vnější výzdobu budovy. Nový palác na Helfštýně vznikl přibližně v letech 1597–1605, kdežto lipnický zámek byl dokončen až o čtyři roky později. Přestavbou Bruntálských dostal Helfštýn svou konečnou podobu, ale ani po jejím dokončení se nezbavil charakteru pevnosti.

Posledním majitelem hradu a panství z rodu Bruntálských z Vrbna byl Jiří z Vrbna. Jako evangelík a angažovaný stavovský politik se roku 1619 zapojil na Moravě aktivně do stavovského povstání a získal si v povstaleckém táboře čelné místo. Stal se jedním ze stavovských direktorů a moravským zemským sudím a po Bílé hoře musel, očekávat od císaře tvrdý trest. V létě 1621 byl zatčen a uvězněn v Brně na Špilberku, ale dlouho své věznění nepřežil. Zemřel roku 1622 a Helfštýnský statek (spolu s panstvím Hranice) si obratem vyprosil od císaře Ferdinanda II. jako konfiskát kardinál František z Ditrichštejna.