Kravařové

Se stavebními úpravami se započalo ve větším měřítku již v první polovině 14. století, ale hlavní přestavba hradu na gotickou pevnost se odehrála až na konci 14. a na začátku 15. století, kdy se stal hrad sídlem Lacka z Kravař.

Kravařové především zdokonalili opevnění Helfštýna. Provizorní opevnění starého parkánu nahradili silnou kamennou zdí se čtyřmi baštami, nad vchodem do vlastního hradu dali postavit hranolovou věž, otevřenou dovnitř, a zabezpečili jej padacím mostem, na jižní straně vybudovali opevněné předhradí a přeťali hřeben vrchu příkopem vytesaným do skály, který sloužil i jako zásobárna dešťové vody. Za Lacka z Kravař, který jako první člen rodu na hradě také sídlil, byl rozšířen o nové podélné křídlo Helfštýnský hradní palác a postavena hradní kaple. I když naše představy o podobě hradu Helfštýna na začátku 15. století zůstávají závislé jen na hmotných dokladech o jeho stavebním vývoji a jsou značně troskovité, jisté je, že Helfštýn patřil v předvečer husitského revolučního hnutí k důležitým hradním pevnostem na Moravě, a to jak svou polohou nad údolím Moravské brány, tak důkladností svého opevnění.

Nejvýznamnější postavou z majitelů rodu pánů z Kravař byl zmíněný Lacek. Získal si vysoký politický respekt a na začátku 15. století zastával nejvyšší zemské úřady v Čechách i na Moravě, kde byl od roku 1411 zemským hejtmanem. Lacek z Kravař patřil k aktivním stoupencům reformního hnutí a k horlivým ochráncům Jana Husa. Roku 1410 byl mezi iniciátory protestního listu papežské kurii proti omezení svobody kázání, které mělo postihnout Betlémskou kapli v Praze i panské kaple na hradech, a roku 1415 byl jedním z nejpřednějších signatářů slavného listu české a moravské šlechty kostnickému koncilu, v němž se protestovalo proti upálení Jana Husa. Lackovy zásluhy o šíření husitské ideologie na Moravě zdůraznil i autor protihusitského veršovaného pamfletu, zachovaného v přepisu Starých letopisů českých, v němž zatracoval přední stoupence husitství mezi moravskou šlechtou:

„také pan Lacek Moravský,
a pan Petr Strážnický,
a pan Heralt Skalský;
a pan Jan Tovačovský,
ti sobě kněží viklefóv do Moravy nabrali,
aby tam krev boží rozdávali...“

Pokud šlo o Lacka z Kravař, obvinění z ochrany husitských kněží souviselo zřejmé s působností kněze Zikmunda z Jistebnice jako hradního kaplana na Helfštýně.